Které druhy zeleniny ptákům nabídneme

 

Mezi nejčastěji používanou a oblíbenou zeleninu je mezi chovateli mrkev a salát. Mrkev má vysoký obsah vitamínů a její dietetické účinky jsou vynikající

Mezi další druhy zeleniny, kterou předkládají jen někteří chovatelé patří:

Kapusta ( listová, kadeřavá, růžičková )

Mangold

Salátová okurka

Brambory

Pažitka

Rajské jablíčko ( ne měkké, pouze středně zralé )

Kedlubny

Petržel

Dále výjimečně celer a cibuli, je známo že ptákům neškodí. Celer má příznivé vlastnosti , podporující látkovou výměnu a povzbuzuje pohlavní aktivitu. Přestože léčivé účinky celeru jsou nesporné, je nutné  dávkovat v malém množství. Dává se do míchanice od jara do podzimu v nepravidelných intervalech. Žádné negativní účinky nejsou známé.

 

 

Mrkev:

129g sušiny na 1 Kg

12g bílkovin na 1 Kg

  2g tuků na 1 Kg

11g buničiny na 1 Kg

94g živiny ( bezdusíkaté výtažkové látky ) na 1 Kg

10g popeloviny na 1 Kg

 

Celer voňavý

(Apinus graveolens L.)

Dvouletá zelenina z čeledi mrkvovitých.

1,3% bílkovin

0,2% tuku,

7% glycidů,

Minerálie

Vápník 0,12%

Fosfor, železo, draslík, chlór.

Vitaminy B1, B2, C (asi 10 mg %)

Provitamin A.

 

Kapusta

Vhodná při chorobách látkové výměny

Růžice mají vysoký obsah vitamínu C, B1, B2 a minerálních látek.

Vysoký obsah vlákniny a proteinů.

Patří mezi nejzdravější košťálové plodiny.

Kapusta hlávková

Kapusta hlávková je dvouletá zelenina, která v prvním roce vytváří hlávku ze zkadeřených tmavě zelených listů. Má vyšší nutriční hodnotu než zelí. Významný je obsah vitaminu C, provitaminu A, minerálních látek (K) a vlákniny.

 

 

Kapusta růžičková

(Brassica oleracea, var. gemmifera)

Tato dvouletá zelenina vytváří v prvním roce 40–100 cm vysoký stonek (košťál), na kterém vyrůstají z paždí listů drobné pevné hlávky – růžičky (zvětšené postranní pupeny). Ve druhém roce rostlina kvete a přináší semena. Růžičky mají vyšší nutriční hodnotu než zelí.

Obsah vitaminu C - až 120 mg ve 100 g

Mnoho karotenu

Vitamín E

Obsahuje vitamín Bl, B2, B

Kyselinu nikotinovou, listovou

Má také mnoho bílkovin s cennými nenahraditelnými aminokyselinami. Je bohatá methioninem s léčivým vlivem při vředové chorobě. Z minerálních látek má mnoho draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku, síry. Ale i mnoho mikroelementů (bór, jód, kobalt, měď, mangan, molybden, stříbro, chróm, fluór, zinek) aj.

Růžičková kapusta ve svém komplexu složení působí protiskleroticky, bakteriostaticky.

 

Kapusta kadeřavá (kadeřávek)

Kapusta kadeřavá je dvouletá zelenina, která vytváří v prvním roce 40–120 cm vysoký stonek (košťál), na kterém vyrůstají listy. Ve druhém roce rostlina kvete a přináší semena. Má vyšší nutriční hodnotu než zelí. Významný je obsah vitaminu C, B, PP, provitaminu A, minerálních látek (Ca, Mg, P, K) a vlákniny.

 

Kedluben

Obsahuje značné množství vápníku.

Mladé zelené listy, obsahují třikrát více vápníku než bulvy a mají rovněž více karotenu a vitamínu C.

 

Pažitka

(Allium schoenoprasum)

100 g asi 100 mg vitamínu C (3x více než citrony)

Dále obsahuje karoten, vitaminy B1, B2, silici se sírou, antibakteriální látky, minerální látky - zvláště draslík, vápník, železo, síru aj. Ovlivňuje kladně trávení, poněkud snižuje krevní tlak, omezuje střevní parazity.

 

Petržel

Peržel kadeřavá

(Petrolinum crispum)

Petrželka je bohatá minerálními látkami: ve 100 g je jich asi 1630 mg, z toho polovina draslíku, dále vápník, železo, hořčík, mangan, fosfor aj. Značný je i obsah vitamínů - ve 100 g až 170 mg vitamínu C (čtyřnásobně více než pomeranče). Petrželka je bohatá i karotenem, vitaminy skupiny B, z nich je značný obsah vitamínu B12 ovlivňujícího krvetvorbu spolu se železem. Také obsahuje flavonoidy, silice a další látky.

Petržel kořenová

(Peetroselinum sativum)

Má vitaminu C nejméně tolik co citrony a kromě dalších látek velmi mnoho draslíku, dále vápníku, fosforu a hořčíku, málo sodíku, také železo, mangan,provitamin A, vitaminy B. Obsahuje také silici s močopudným účinkem, flavonoidy aj.

 

 

 

Mangold, také cvikla

(Beta vulgaris, var. cicla)

Je v něm velké množství draslíku, dále vápník, ale i sodík, fosfor, železo, měď, zinek a další prvky. Součástí jsou vitaminy - asi 40 mg vitaminu C ve 100 g (jako pomeranče), provitamin A, niacin, vitaminy skupiny B a bioflavonoidy, kyselina listová aj.

 

Brambory

Běžné konzumní brambory obsahují přibližně 24 % sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvoří okolo 5-10 % sušiny a tuky okolo 0,4 % sušiny. Hlízy dále obsahují významná množství kyseliny citrónové, polyfenolů, minerálních látek (Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P, I, Ni, Ca, K aj.) a vitamínů C, B1, B2 a PP. Obsah vitamínu C kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor a pohybuje se nejčastěji v rozmezí 9-25 mg/g

 

Rajče

Je to jednoletá silně aromatická rostlina příbuzná s bramborami. Konzumují se dužnaté bobule nejrůznějších velikostí a tvarů červené nebo žluté barvy. Nezralé plody obsahují alkaloid solanin, který je ve větším množství jedovatý. Zralé plody jej již neobsahují a jsou cenným zdrojem pektinů, minerálních látek, betakarotenu aj.