Ztráta jednoho mladého Agapornise růžohrdlého

Dne 25.3.2006, se mé dcerky rozhodly že nechají agapornise proletět. Bohužel chvíli před tím bylo otevřené okno z důvodu větrání, přestože okno zavřely, na záclonu zapomněly. Papoušci, podle vyprávění dětí spokojeně poletovali po místnosti, do té doby než jeden z nich zpozoroval sklo a vzal to tím směrem. Co se dělo dál nemusím snad popisovat. Holky z toho byly dost nešťastné, ale již se nedalo nic dělat. Papoušek si nárazem na sklo zlomil vaz, co nás alespoň trochu uklidňuje je fakt, že se dlouho netrápil.

Přes tuhle smutnou událost jsme se rozhodli chov nadále rozšířit, jen nás mrzí, že tento papoušek musel takhle skončit. Jedno je jisté, v případě proletu jakéhokoliv papouška po místnosti napřed zkontrolujeme záclony.

Zbylého papouška nechám zatím v kleci, nechci jej přemístit do voliéry, kde by zůstal sám bez společnosti alespoň lidí. Tento nápad se ale nakonec nezdál až tak vhodný, to protože ve stejné místnosti máme v kleci andulku Pepku. Papoušci na sebe neustále pokřikují, a to tak že nás to z místnosti vyhání. Doufám že se mi v co nejkratší době zadaří sehnat vhodného partnera ke zbylému papouškovi.

Takže v současné době jsem chovatel, který má velmi rozsáhlý chov, který čítá: jeden Agapornis růžohrdlý ( mutace lutino ) a jedna Andulka vlnkovaná. Doufám, že svůj chov v co nejkratší době rozšířím.